Individuální a laskavá péče v těhotenství a při porodu je pro mě naprosto klíčová pro vlastní duševní pohodu. I proto jsem při zjištění druhého těhotenství kontaktovala porodní asistentku dříve, než jsem vůbec došla na gynekologii. A jsem moc ráda, že si mě Jana, jako svůj poslední doprovod před letní pauzou, vzala do péče.
Předporodní setkání byla plná pohodové atmosféry a i starší dítě se těšilo na návštěvy u „tety, co jí dělá čaj s medíkem“. Až do třetího trimestru, který těhotenství pro několik komplikací přetransformoval na „rizikové“, což na mě působilo dost stresově. Tady jsem velmi ocenila Janin uklidňující a zároveň racionální přístup. Zintenzivnily jsme četnost předporodních návštěv a snažily se moje tělo i hlavu hodit co nejvíc do pohody, a ač bylo třeba i několika lékařských intervencí, měsíc před porodem už jsem se cítila zase úplně v zenu a jen se těšila na den D.
Ten se ohlásil pozvolným odtokem plodové vody. Bylo brzy ráno, a tak jsem se vrátila do postele zkusit ještě prospat. Kontrakce nastupovaly velmi pomalu a pozvolna, celé dopoledne jsem strávila pohodovým válením se v posteli. Jelikož byl první porod velmi rychlý a dojezd do porodnice máme asi půl hodiny, byla jsem s Janou domluvená, že se nejprve potkáme u nás doma a společně vyhodnotíme ideální timing odjezdu do porodnice. Jelikož je však můj muž ze zintěnziňujících se
kontrakcí a mých vtípků o tom, že potřebuji na záchod, docela nervózní, domlouváme se, že pomalu vyrazíme rovnou do porodnice a potkáme se až tam.
Při prvním porodu byl pobyt v nemocnici krátký, ale docela stresový. A mám obavy, že teď by byl stresový jen delší dobu, a tak z tohohle rozhodnutí nejsem nejnadšenější a kontrakce na to reagují regresí tak velkou, že si ve Vyškově i dojdu od hlavního vstupu až do porodnice v klidu pěšky. Jsme tu, Jana nás vítá a můžu si vybrat náš porodní pokoj. Přijde mi, že tam budeme fakt dlouho, nic moc se neděje a cítím se nějak moc v pohodě.
Ale tady přichází ta změna – je o mě skvěle postaráno, Jana mi nachystá napářku, dostanu masáž a vždy přijde s něčím dalším/novým, co bych mohla vyzkoušet. Připadám si jak na wellness, rozhodně lepší, než ležet doma v posteli! 😀 Všude je klid, miminko má dobré ozvy a nikdo mě do ničeho netlačí, můžu si tam jen být, prožívat a užívat. Dám si sluchátka, pustím nachystaný porodní playlist a funguju si ve svém vnitřním světě, ponořená do toho okamžiku. Natolik, že svého muže pošlu na hodinu pryč. Během té hodiny se porod postupně rozjíždí, můj porodnický sen bylo dát si vanu a rajský plyn, je tedy nejvyšší čas se do ní přesunout. Teplá voda
zafunguje natolik, že raději muži volám, ať se už vrátí, aby finále stihnul 🙂 Přesouvám se z vany na žíněnku, zkouším i ten rajský plyn, ale už do něj nejsem schopna správně dýchat, a tak nemá efekt. Pak už jen chytám muže za ruku a bez nějakého extra tlačení nechávám miminko si samo najít cestu ven. Pamatuji si, že mě překvapuje, jak dlouho „ring of fire“ a vyklouznutí ramínek po hlavičce trvá (oproti prvnímu porodu, kde to pro epiziotomii byl fičák). It´s done, pět hodin po příjezdu do
porodnice vítáme nového člena rodiny. Pět hodin, které jsem chtěla strávit spíš vegetěním doma a nakonec jsem nadšená, že jsem je mohla prožít tady a takhle. Je mi úplně jasné, že pokud někdy budu ještě rodit, tak bych to chtěla prožít zase takhle:)
Po porodu nastává totální euforie a pohoda při bondingu, kterou pak na chvíli přeruší placenta, která nechce ven. Chvíli jsme jako v pohádce tahali řepu, jen místo řepy se několik lidí snaží vytáhnout placentu. Dokonce na to znovu dostanu rajský plyn, tentokrát už ho dokážu dýchat správně a užiju si na něm chvilku extra euforie 🙂 Placenta nejde, přichází celková narkóza a vyndání na operačním sále. A je mi to úplně jedno. Jedu si na poporodním hypu, na sále vtipkujeme, miminko mezitím
bondinguje s tátou a za pár minut se všichni společně přesouváme na poporodní pokoj.
Tohle těhotenství i samotný porod bylo dost jiné, než jsem původně očekávala. Přineslo mi několik překážek i skvělých zážitků a ukázalo mi, že tohle se plánovat fakt moc nedá. Zpětně však porod hodnotím opravdu jako nejpozitivnější highlight celé téhle zkušenosti.
Jani, i tobě za něj děkuji 🙂
VK